připravuje se:

Květen 2010

Kapitola III. - Všechno je špatně

20. května 2010 v 19:26 | Zifa |  -Grudging Fate
KAPITOLA 3. - Všechno je špatně
     Téměř jsem necítil nohy. Šly jsme lesem už celé hodiny a paže, za kterou mě Nero stále pevně držel mě bolela čím dál tím víc. Kromě plavovlasého upíra, mě a Nera se k nám po cestě postupně přidávali další a další páry těch odporných, krvežíznivých monster. Moje nenávist k nim sílila… tedy ke všem kromě něj. I když byl jeho stisk nepříjemně tvrdý a neoblomný, nemohl jsem si pomoci. Sledoval jsem jeho rozevlátý plášť, svalnatou vysokou postavu a po celém těle mi znovu přeběhla husí kůže. ,,Ne"! Vykřikl jsem a zastavil se. Nero i ostatní upíři se na mně otočili. Co to se mnou je? Je to odporná existence stejně jako ostatní… tak proč ten zvláštní pocit? Nero… To jméno mi stále znělo v hlavě.
     Bylo příliš pozdě, než abych zabránil situaci která nastala. Houfy upírů na mě upírali pronikavé
pohledy. Já jsem jen stál a vyděšeně je sledoval. ,,Na tohle nemáme čas". Řekl Nero chladným hlasem a zatáhl mou paží. Sykl jsem bolestí ale pokračoval dál za Nerem. Nerozuměl jsem svým pocitům ale i když jsem si to nechtěl přiznat, ten upír na mě působil opravdu zvláštně.
     Když jsme se prodraly dalším vysokým křovím, tomu co jsem spatřil jsem nemohl uvěřit. Přede mnou se na rozlehlé mýtině tyčil vysoký hrad obklopený ze všech stran hustým lesem, který ve dne nejspíš bránil slunečním paprskům na celé prostranství proniknout. Upíři- byli všude a já měl pocit, že všechny jejich pohledy jsou upřené jen na mě. Chtěl jsem se zastavit, ale Nero znovu zatáhl a svižným krokem došel až k hlavní bráně. Upíři kteří nás doprovázeli se rozešly do všech směrů. Bránou jsme prošli k jedné z věží a po točitých schodem mě Nero dovedl do tmavé kamenné místnosti bez oken a jen s jen s jedněmi vchodovými dveřmi.
    
Když konečně povolil stisk, rukou jsem si paži chytl a vzdorovitě jsem se na Nera podíval. Přísahal bych, že jsem na jeho bledé tváři zahlédl úsměv, nebo alespoň náznak, ale hned jsem usoudil že se mi to nejspíš zdálo. ,,Co se mnou chcete dělat"? Zeptal jsem se a nepřestával jsem ho pozorovat. Nero ke mně přišel blíž a já jsem znovu ucítil ten pocit. Napřáhl ruku a strčil do mě. Lehce jsem se zapotácel a pak jsem s žuchnutím spadl na zem. ,,Hej, co si to-"! Rozkřikl jsem se ale Nero se ke mně sklonil a než jsem stačil zareagovat, měl jsem na noze těžký, železný řetěz. Pak se Nero zvednul a mlčky odkráčel z místnosti. ,,Nemůžete mě tu jen tak držet"! Zakřičel jsem ještě, ale Nero už byl dávno pryč.
     Ocitl jsem se ve tmě. Sám, bez rodiny a naděje připoutaný řetězem k chladné zdi. Myšlenky mi hlavou vířili jako o závod. Co se mnou bude? Proč mám pokaždé tak zvláštní pocit, když se ke mně ten upír přiblíží? Ani na jednu z těchto otázek jsem si nedovedl odpovědět a tak jsem jen seděl a čekal, připravený čelit všemu, co mně tu čeká.

Kapitola II. - Zajatec

20. května 2010 v 19:26 | Zifa |  -Grudging Fate
KAPITOLA 2. - Zajatec
     ,,Isuko… no tak Isuko"!! Volal jsem, když jsem se větvemi, hustými porosty a kapradím prodral dál do lesa. Odpovědi se mi ale dostalo jen od vlastní ozvěny, která se v mžiku roznesla po celém lese. ,,Isu-"! Chtěl jsem znovu vykřiknout synovo jméno, najednou se ale přede mnou mihl tmavý stín. Zděšeně jsem uskočil, ale pak jsem ucítil pronikavou bolest, která mi od krku vystřelovala jako elektrický proud do celého těla.
     Přede mnou stál vysoký, bledý muž s krátkými havraními vlasy, přes které mu téměř nebylo vidět do obličeje. Jednou rukou mě držel ve vzduchu za krk a když zlehka zafoukal chladný, noční vítr spatřil jsem jeho křišťálově modré oči, které jako by byli nikdy nekončící průzračnou studnou. Strachy se mi rozbušilo srdce a naběhla mi husí kůže. Začal jsem se dusit a uchopil jsem muže oběma rukama okolo jeho svalnaté paže. Čekal jsem kdy se do mě zakousne a začne ze mě po douškách vysávat krev. Jeho reakce byla ale naprosto jiná. Mlčky mě držel ve vzduchu v napařené paži a prohlížel si mě. Nechápal jsem co má
v úmyslu.
     ,,Hej, Nero! Copak jsi to chytl za zajíčka"? Ozvalo se náhle za upírovými zády zpoza kterých se náhle vynořil další, tentokrát plavovlasí muž. ,,Vezmeme tohohle". Odpověděl upír, kterému druhý muž říkal Nero. ,,Víš co říkal šéf? Má být zdraví, tenhle je nějaký vyhublý, vsadím se že je chudokrevný". Odpověděl druhý upír a přišel blíž ke mně.
     Nero ho pozoroval se zvláštním výrazem. Druhý upír ke mně natáhl ruku ale než se mě stačil dotknout, povolil Nero sevření a já spadl na zem, přímo k jeho nohám. Sípavě jsem lapal po dechu a rukou jsem se držel okolo krku. Když jsem se konečně nadechl, zvedl jsem se ze země a chtěl jsem od těch dvou utéci. Nero mě ale znovu chytl za paži a hlubokým hlasem řekl: ,,Tak tohle nezkoušej". Měl jsem toho dost. Musel jsem najít Isukeho i když jsem věděl, že proti dvou upírům nemám sebemenší šanci. ,,Pusť mě ty ohavná kryso"! Rozkřikl jsem se, načež se plavovlasí upír začal hlasitě smát. Nero jako by vůbec nevnímal atmosféru celé situace opět jen stál a mlčky mě pozoroval.
     ,,Dobře, vezmeme ho, ale pokud nebude šéf spokojený,
odneseš si to ty"! Řekl plavovlasí upír a s úšklebkem se na mě podíval. ,,Přestaňte, nechte mě, musím najít syna"! Nero se na okamžik zarazil, ale sevření nepovolil. ,,Syna? Ty myslíš toho roztomilého elfíka s mečíkem? Když uviděl, jak si pochutnávám, vzal nohy na ramena a běžel do vesnice, o toho se neboj". Řekl znovu plavovlasí upír, který se očividně dobře bavil.
,,Ty-"!! Vykřikl jsem a chtěl jsem se na něj vrhnout, Nero mě ale pevně držel a když jsem zatáhl, ani sebou neucukl. ,,Upss, zajíček se zlobí". Řekl znovu plavovlasí upír posměšně. ,,To stačí, jdeme". Řekl Nero, trhl mou paží a rychlím krokem se rozešel kupředu temným lesem. Plavovlasí upír nám kráčel v patách. Nechápal jsem proč mě hned nezabili, ani kam mě vedou, ale měl jsem svou hrdost a na nic jsem se neptal.

Yaoi - rozcestník

18. května 2010 v 16:41 | Zifa |  - yaoi

WARNING




Grudging Fate
příběh o elfovy který najde zalíbení v upírovy.
Píše moje kamarádka a já kreslím ilustrace
















jednorázovky
obyčejně příběh , který má jednu část 

Kapitola I. - Komplikace

18. května 2010 v 16:38 | Zifa |  -Grudging Fate
kamarádka ppíše příběh a já kreslím ilustrace.. příběh je bombově napsanej! xD Povinně všichni přečíst xD


KAPITOLA 1. - Komplikace
     Seděl jsem na zemi, opíral se o dřevěný trám srubu a pozoroval jsem tajemnou, zářící oblohu posetou tisícem hvězd. Byla první noc úplňku, kulatý měsíc zdobil temnou oblohu. Téměř všichni se již ukládali ke spánku, ale já jsem stále nemohl usnout. Žaludek jsem měl sevřený a dlouhé uši stále nastražené, jako bych očekával, že se stane něco nečekaného. Ve křoví kousek od srubu jsem zaslechl šelest větví. Popadl jsem nůž, který ležel vedle mě a pevně ho sevřel v pravé ruce. V ostré čepeli jsem na okamžik zahlédl svůj odraz. Dlouhé, světlé vlasy které jsem měl svázané v copu s ptačími péry mně splývali až po pas. Na první pohled na mně byli zajímavé velké, hnědé oči, které jakoby snad ani nemohly pasovat k vyzáblé postavě. Stejně jako všichni příslušníci mé rasy- rasy elfů mi z pod vlasů čouhaly špičaté uši a oplýval jsem tvrdohlavou povahou, kterou jsme byly proslulí už po staletí. Další věcí, která je o nás známá je naše vzájemná nenávist s těmi odpornými živočichy, kteří se jako krysy schovávají v temných podzemních dírách a dovolí si vylézt jen v noci. Jsou chladní, nelítostní a krvelační- upíři. Je jím jedno zda vysají dítě, ženu nebo muže. Ty krysy zabijí každého bez rozdílu na věku či pohlaví.
     Položil jsem nůž zpátky na zem vedle sebe a podíval jsem se na svou odhalenou hruď, na které se mi jasně rýsovala žebra. Poslední týden jsem příliš nejedl, neměl jsem chuť. Neustále jsem měl zvláštní pocit, který jsem pociťoval i v tuto chvíli. ,,Jako by mě někdo pozoroval". Zašeptal jsem pro sebe tiše. Naší vesnici obklopoval velký les. Nebylo bezpečné se v něm pohybovat, obzvlášť sám. Když jsem v blízkosti křoví, ve kterém jsem předtím zaslechl šelest uviděl mihnout tmavý stín, narovnal jsem se, chytl nůž a vstal. Byli tu a tentokrát se rozhodli zaútočit na vesnici. ,,Proto ten pocit…". Řekl jsem a se sevřeným žaludkem jsem se rozeběhl ke kostelu. Uchopil jsem provaz a zatáhl. Zvon na konci provazu se poplašně rozezvonil. Vyděšení elfové vyběhli ze svých domovů a udiveně mně pozorovali. ,,Upíři, upíři"! Vykřikl jsem a všichni se začali v panice schovávat do srubů.
     Z domku mé čtyřčlenné rodiny najednou vyběhl Isuko, jeden z mých synů- samozřejmě největší paličák, ovšem srdce měl na pravém místě. ,,Isuko, stůj"! Vykřikl jsem směrem k němu když jsem ho spatřil. Isuko mě ale neposlouchal a svéhlavě běžel směrem k lesu s mečem v ruce. Rozběhl jsem se za ním a věděl, že tohle nedopadne dobře.  

Nyappye mina xD

14. května 2010 v 20:07 | Zifa |  - Deníček
Ahojda lidičky....
Jen se hlásím aby jste věděli že taky dělam něco jinýho než že kreslim xD... Náhodou ... hraju na Bassku na piano ... čtu ... dělam toho hodně xD ale věčinou kreslim xD no tak přestanu už kecat o blbostech teĎ si shrnu fakta co všechno se tu budě dít

  • příběh Two Roses
příběh o chlapci, který se zamiluje do pána u kterého slouží

  • koimx Dark Roses

shonen-ai komix s hlavními postavami Vaatim a Dark Linkem z hry Legend of Zelda

  • ilustrace do příběhu Grudging Fate a příběh samotný
ilustrace do příběhu co píše moje kamarádka a která mě o ně poprosila xD A následné zveřejnění celého příběhu

no.. a to je asi všechno co tu mužete tak nějak průběžně očekávat.....samozřejmě taky různý kresbičky co nakreslim když se nudim... no... tak... snad je to všechno .. tak .. zatim ..
Byenappye 
Zifa
stránka na které já obyčejně "sídlím" :
dalo by se to označit za moji "domovskou stránku"
nebo oficiální web. Tak aby jste se nedivili že na tomto
blogu jsou na chlup stejné články jako na Tifě.
Nebaví mě to psát dvakrát.Děkuju za pochopení.


DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU! :-)