připravuje se:

Kapitola III. - Všechno je špatně

20. května 2010 v 19:26 | Zifa |  -Grudging Fate
KAPITOLA 3. - Všechno je špatně
     Téměř jsem necítil nohy. Šly jsme lesem už celé hodiny a paže, za kterou mě Nero stále pevně držel mě bolela čím dál tím víc. Kromě plavovlasého upíra, mě a Nera se k nám po cestě postupně přidávali další a další páry těch odporných, krvežíznivých monster. Moje nenávist k nim sílila… tedy ke všem kromě něj. I když byl jeho stisk nepříjemně tvrdý a neoblomný, nemohl jsem si pomoci. Sledoval jsem jeho rozevlátý plášť, svalnatou vysokou postavu a po celém těle mi znovu přeběhla husí kůže. ,,Ne"! Vykřikl jsem a zastavil se. Nero i ostatní upíři se na mně otočili. Co to se mnou je? Je to odporná existence stejně jako ostatní… tak proč ten zvláštní pocit? Nero… To jméno mi stále znělo v hlavě.
     Bylo příliš pozdě, než abych zabránil situaci která nastala. Houfy upírů na mě upírali pronikavé
pohledy. Já jsem jen stál a vyděšeně je sledoval. ,,Na tohle nemáme čas". Řekl Nero chladným hlasem a zatáhl mou paží. Sykl jsem bolestí ale pokračoval dál za Nerem. Nerozuměl jsem svým pocitům ale i když jsem si to nechtěl přiznat, ten upír na mě působil opravdu zvláštně.
     Když jsme se prodraly dalším vysokým křovím, tomu co jsem spatřil jsem nemohl uvěřit. Přede mnou se na rozlehlé mýtině tyčil vysoký hrad obklopený ze všech stran hustým lesem, který ve dne nejspíš bránil slunečním paprskům na celé prostranství proniknout. Upíři- byli všude a já měl pocit, že všechny jejich pohledy jsou upřené jen na mě. Chtěl jsem se zastavit, ale Nero znovu zatáhl a svižným krokem došel až k hlavní bráně. Upíři kteří nás doprovázeli se rozešly do všech směrů. Bránou jsme prošli k jedné z věží a po točitých schodem mě Nero dovedl do tmavé kamenné místnosti bez oken a jen s jen s jedněmi vchodovými dveřmi.
    
Když konečně povolil stisk, rukou jsem si paži chytl a vzdorovitě jsem se na Nera podíval. Přísahal bych, že jsem na jeho bledé tváři zahlédl úsměv, nebo alespoň náznak, ale hned jsem usoudil že se mi to nejspíš zdálo. ,,Co se mnou chcete dělat"? Zeptal jsem se a nepřestával jsem ho pozorovat. Nero ke mně přišel blíž a já jsem znovu ucítil ten pocit. Napřáhl ruku a strčil do mě. Lehce jsem se zapotácel a pak jsem s žuchnutím spadl na zem. ,,Hej, co si to-"! Rozkřikl jsem se ale Nero se ke mně sklonil a než jsem stačil zareagovat, měl jsem na noze těžký, železný řetěz. Pak se Nero zvednul a mlčky odkráčel z místnosti. ,,Nemůžete mě tu jen tak držet"! Zakřičel jsem ještě, ale Nero už byl dávno pryč.
     Ocitl jsem se ve tmě. Sám, bez rodiny a naděje připoutaný řetězem k chladné zdi. Myšlenky mi hlavou vířili jako o závod. Co se mnou bude? Proč mám pokaždé tak zvláštní pocit, když se ke mně ten upír přiblíží? Ani na jednu z těchto otázek jsem si nedovedl odpovědět a tak jsem jen seděl a čekal, připravený čelit všemu, co mně tu čeká.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
stránka na které já obyčejně "sídlím" :
dalo by se to označit za moji "domovskou stránku"
nebo oficiální web. Tak aby jste se nedivili že na tomto
blogu jsou na chlup stejné články jako na Tifě.
Nebaví mě to psát dvakrát.Děkuju za pochopení.


DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU! :-)